|
|
2021 Taliban Takeover: Defeat of the Afghan National Security Forces through the lens of proxy warfare theory
Bělohlávek, Dalibor ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Válka v Afganistánu reprezentuje pro Spojené státy americké nejdelší konflikt, do kterého byla země kdy zapojena. I přes množství vynaložených zdrojů a ztrát na životech, snaha o vybudování (stabilního) státu zkrachovala. Celá afghánská zkušenost může být nejlépe ilustrována na rapidním kolapsu Afghánské národní armády. Navzdory rokům západního výcviku a značnému množství alokovaných zdrojů, byla armáda po stažení amerických sil rychle poražena hnutím Taliban. Cílem této práce je prozkoumat vztah mezi Spojenými státy a Afghánskou národní armádou skrze optiku teorie o proxy válkách a získat z něho ponaučení, která mohou být aplikovatelná v budoucích konfliktech stejné povahy. Práce nastiňuje evoluci válek ve 21. století a předkládá argumenty, proč je pro Spojené státy klíčové tyto změny rozeznat a získat tak důležité poznatky umožňující budoucí výzvy lépe překonat. Za tímto účelem výzkum využívá konflikt v Afghánistánu, který není vnímám jako typický příklad proxy války. Práce nahlíží na problematiku perspektivou čtyř hlavních teoretiků proxy válek, každý s výrazně odlišným přístupem k tomu, co lze považovat za proxy konflikt, a identifikuje společné charakteristiky, se kterými tyto čtyři (teorie/ teoretici) operují. Tyto charakteristiky jsou poté využity k analýze Afghánské národní armády a jejího...
|
|
|
Literární reportáže Petry Procházkové: Poprava - věc veřejná a Adžamal
Marcinková, Veronika ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárními reportážemi Petry Procházkové Poprava - věc veřejná a Adžamal. Jejím cílem je oba texty analyzovat a nalézt v nich znaky literární reportáže. Práce se také pokouší nastínit důvody, které vedou k tomu, že se v České republice literární reportáž téměř nevyskytuje. První kapitola se zaměřuje na charakteristiku žánru reportáže, jeho vznik a vývoj. Zabývá se také fikcí a objektivitou v reportážních textech. Druhá kapitola stručně popisuje současnost psané reportáže v českých tištěných a online médiích. Třetí kapitola se věnuje literární reportáži, pokouší se ji definovat, nastiňuje fenomén polské školy reportáže a dotýká se i současného stavu literárně-publicistických textů v České republice. Druhá část práce začíná kapitolou o životě reportérky a humanitární pracovnice Petry Procházkové. Pátá kapitola se soustředí na popis kontextu vzniku jejích literárních reportáží, konkrétně na situaci v Čečensku (kde se odehrává Poprava - věc veřejná) a Afghánistánu (dějišti Adžamala) na počátku 21. století. Poslední kapitola literární reportáže analyzuje, využívá teoretické poznatky a je doplněna citacemi z obou textů. Součástí práce je také rozhovor s Petrou Procházkovou. Analýzy potvrdily, že jak Poprava, tak Adžamal jsou literárními reportážemi. Rozhovor s autorkou...
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
| |
|
|
In between peacebuilding and counterterrorism. Critical evaluation of external interventionism in Mali in the context of lessons learned from Afghanistan
Anton, Lea Sophie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Bibliographic note Anton, L. S. (2021). In between peacebuilding and counterterrorism. Critical evaluation of external interventionism in Mali in the context of lessons learned from Afghanistan. [Unpublished master's thesis]. Charles University. Abstract This thesis is concerned with the core question of how to promote sustainable stability and peace through interventions in Mali. To limit the scope, the actors focused on are limited to the UN and EU. To answer the question, the learnings and insights form the intervention in Afghanistan are elaborated and applied to Mali to improve future intervention design. A small-n case study approach has been chosen to provide a thorough analysis of the development of peace and stability in each country. A Key Performance Indicators (KPI) based meta data analysis has been applied considering different theories of peace as well as stability. For the data relevant reports and indices are used. The analysis demonstrates that even though temporary and small-scale military goals are achieved over the duration of interventions, no sustainable or efficient progress towards peace and stability could be observed. Consequently, policies need to be adapted. Established hypotheses could be proven throughout the thesis. After the analysis, the international engagement in...
|
|
|
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
|
|
|
Význam volného času pro příslušníka AČR na základně HKIA v Kábulu
PERNÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Význam volného času pro příslušníka AČR na základně HKIA v Kábulu je zaměřena na specifika volného času v rámci 20. úkolového uskupení zahraniční operace Resolute Support z pohledu vojáka AČR a jeho subjektivní sedimentovanou zkušenost s volným časem v rámci výkonu této operace. Cílem diplomové práce je hlubší porozumění významu volného času a jeho působení v rámci základny, funkcím, proměnám a vývoji pod tíhou výrazných omezení a nově nabytých intenzivních zkušeností. V přehledové části se věnuje volnému času, popisuje prostředí a specifika obtíží se kterými je nutné se v průběhu mise vyrovnávat. Dále věnuje pozornost oblasti adaptace v návaznosti na fáze zahraniční operace a v závěru předkládá historické souvislosti a základní informace o misi Resolute Support, které jsou významné pro komplexní pochopení pozice příslušníka AČR na této zahraniční operaci. Výzkumná část analyzuje kvalitativním způsobem polostrukturované hloubkové rozhovory, které byly zvoleny jako nejvhodnější metoda vzhledem k cílům výzkumu, bezpečnostním i místním omezením. Výsledky výzkumu byly shrnuty do hlavních oblastí. Základní oblast se týká subjektivního významu volného času na základně a jeho vývoji i proměnám pod vlivem traumatických událostí. Zároveň uceluje specifika a omezení ve volném čase. Dále popisuje funkce, které volný čas na základně naplňuje a uceluje obraz vztahů volného času a stresu i každodenních drobných těžkostí, ale také líčí působení volného času na práci a celkový život na základně včetně vztahů.
|
|
| |
|
|
Islámská kultura v evropském animovaném filmu
Ježková, Kateřina ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Islámská kultura v evropském animovaném filmu se zabývá analýzou pěti vybraných celovečerních animovaných snímků evropských tvůrců (Persepolis, Teheránská tabu, Živitel, Kábulské vlaštovky a Moje slunce Mad), které zachycují život v islámské společnosti. Hlavním cílem práce je postihnout, jakým způsobem a pomocí jakých motivů a prostředků je islámská kultura ve filmech prezentována. Snímky jsou analyzovány jak z hlediska narativního, tak z hlediska stylistických prostředků (mizanscéna, kamera, střih, zvuk). Teoretická část práce se věnuje vymezení hodnotového paradigmatu evropské a islámské kultury a jejich vzájemným kulturním střetům, jedna kapitola je také věnována stručné charakteristice animovaného filmu a jeho specifikům. Následuje metodologie, ve které jsou představeny základní východiska analytické části, a samotná analýza, která je doplněna o obrázky z filmů pro lepší pochopení popisovaných jevů. Poslední kapitola obsahuje vyhodnocení analýzy se shrnutím nejdůležitějších poznatků vyplývajících z analýzy.
|
|
|
Občané o vývoji situace v Afghánistánu – září/říjen 2021
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v září a na počátku října 2021 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se vývoje situace v Afghánistánu v souvislosti se stažením ozbrojených sil Spojených států a dalších spojenců v rámci mise NATO. O vývoj situace v Afghánistánu se zajímala více než třetina (36 %) české veřejnosti. Sedm z deseti českých občanů hodnotí situaci v Afghánistánu jako hrozbu pro mír ve světě, dvě třetiny ji jako hrozbu vnímají i pro evropskou bezpečnost. Jako hrozbu pro bezpečnost České republiky tuto situaci vidí asi polovina české veřejnosti. 45 % českých občanů hodnotí rozhodnutí o stažení ozbrojených sil a ukončení mise NATO v Afghánistánu jako správné, 31 % si myslí opak. Jen necelá čtvrtina (24 %) vnímá misi NATO v Afghánistánu jako úspěšnou, asi polovina (51 %) ji pokládá za neúspěch. 56 % českých občanů hodnotí jako správné rozhodnutí o evakuaci afghánských spolupracovníků české mise i s rodinami do ČR, 29 % si myslí opak.
|
host ::
RSS.